Zámecká historie a zámecké erby

Bavorové ze Strakonic - střela v bavorovském erbu patří k nejstarším českým erbovním znamením.

Z Rožmitálu - Znamení kančí hlavy nosily v erbu rody mocného klanu Buziců. V případě pánů Lvů z Rožmitálu je kančí hlava doplněna o figuru střely (příbuzenství s Bavory) a lva (znamení odlišující tuto větev rodu od ostatních).

Šternberkové - hvězda ve starobylém šternberském erbu je klasickým příkladem tzv. mluvícího znamení: stern = německy hvězda.

Rozdražovští Z Rozdražova

Serényiové - v českém prostředí méně obvyklá znamení hada a okřídleného koně napovídají na maďarský původ rodu.

Hildprandtové z Ottenhausen - šlechtický rod původem z Tyrol, ale plně zdomácnělý v Čechách, drží Blatnou dodnes.

1. pol. 13. stol. postavena vodní, resp. blatná tvrz chráněná soustavou rybníků, stavba románské kaple v západní části nádvoří (od konce 12. stol asi do r. 1225); první písemná zmínka o tvrzi v r. 1235 asi v r. 1299 tvrz se úpravami přeměňuje a získává charakter hradu. V průběhu 14. stol. přestavba objektu na gotický hrad se zděnou hradbou s bránou; hradní jádro dotvořily dvě rozlehlé palácové budovy; přistavěné k severnímu a jižnímu boku staršího hrazení; proměna okolních bažin na souvislé vodní opevnění

1. pol. 15. stol. zesílení obvodového valu a rozšíření vodních ploch, protržení čelní hradby staršího jádra, čímž se „čestný“ dvůr s dvojicí palácových křídel na bocích, spojených vzadu starším zalomeným křídlem obsahujícím románskou hradní kapli, otevřel do bývalého předhradí pol. 15. stol. výstavba dnešní pozdněgotické vstupní hradní věže, v jejímž druhém patře je proslulá pracovna Lva z Rožmitálu, dnes známá jako Zelená světnice, a k věži z jižní strany přiléhající gotické hradní kaple a tzv. Rožmitálského paláce

2. pol. 15. stol. při románské kapli na severní straně nádvoří přestavěna původní obytná palácová budova z doby Bavorů na pozdně gotický tzv. Starý (též Bavorovský) palác.
80. léta 15. stol. vznikla bohatá interiérová malířská výzdoba, včetně unikátní výzdoby Zelené světnice ve vstupní věži složitými figurálními a krajinnými kompozicemi, ornamenty a erbovními znaky

před r. 1515 rozšířena a doklenuta gotická hradní kaple

1. pol. 16.stol. vstupní věž pravděpodobně v této době zvýšena o horní hrázděné patro

1515-1530 přebudování jihozápadního paláce na třípatrový pozdně gotický palác (tzv. Rejtův) s renesančními prvky slavným královským stavitelem Benediktem Rejtem (k jeho dílům patří Vladislavský sál Pražského hradu či chrám sv. Barbory v Kutné Hoře)

počátek 17. stol. na základech starší pozdně gotické budovy postaven nový renesanční (Rozdražovský či Serényiovský) palác, přiléhající ke vstupní věži; postupná přeměna hradu na zámek.

1603 instalace věžních hodin s cymbálem ve třetím patře vstupní věže

1618-1620 zámek vyloupen a zdevastován Mansfeldovými žoldnéři, ukradeny věžní hodiny

1634 opravena hradní kaple

1752 instalovány nové věžní hodiny

1763 nový palác postavený za pánů z Rozdražova vyhořel

1763-1767 vyhořelý palác opraven a upraven v barokním slohu

80. léta 18. stol. stavba barokního zahradního pavilonu s mansardovou střechou

1798 zámek získává baron Václav Karel Hildprandt z Ottenhausen; dal zbořit nezastavěnou část hradební zdi mezi Rejtovým a Starým palácem a celý komplex byl propojen s oborou

1809 na místo původního dřevěného padacího mostu postaven most kamenný, na výstavbu oválných pylonů předmostí byly použity gotické zlomky vyjmuté při přestavbách

1814-1822 přeměna obory na zámecký anglický park s umělou jeskyní, zahradní pavilon upraven v duchu empíru, vybourán zadní trakt zámku, čímž se otevřel volný průhled ze zámeckého nádvoří do parku, přestavěn starý objekt s hradní kaplí a postaven nový chodbový trakt podél nádvoří a dvorním průčelím věže, nahrazující původní pavlačové ochozy a propojující Rejtův palác s Rozdražovským, adaptace původních velkých sálů v horních patrech budov na menší jednotky s klasicistní úpravou

1845 požár střechy vstupní věže, provizorní zajištění sloužilo až do generální opravy v r. 1951
pol. 19. stol. v parku postaveno dřevěné roubené divadlo s mansardovou střechou (zaniklo až v nejnovější době)

1850-1856 upraven Starý palác, úpravy především hradní kaple a Rožmitálského paláce v romantickém stylu novogotiky dle návrhů architekta Bernarda Gruebera z Mnichova

1950-1951 generální oprava střech a rekonstrukce horního hrázděného patra vstupní věže, včetně odstranění provizorních vzpěr vložených tam po požáru v r. 1845

1974-1975 a 1977 stavební obnova Starého paláce, včetně restaurování maleb v jeho druhém patře, a restaurování maleb v Zelené světnici ve druhém patře vstupní věže

1993-1997 nedokončená rekonstrukce podle projektu SÚRPMO
rekonstrukce vstupní věže zámku a fasády Rožmitálského paláce, včetně restaurování interiérů a sbírek, Janou Hildprandtovou-Germenisovou

srpen 2002 zámek zaplaven při povodních do výše 60-80 cm nad práh vstupní brány

do července 2003 obnoveny již zrekonstruované prostory zámku, poškozené povodní; kvůli tomu musela být prozatím odložena rekonstrukce Rejtova paláce.